Od komplexu méněcennosti k sebevědomí

Bylo mi 9, když jsem začala koktat. Chodila jsem do třetí třídy základní školy. Celou pubertu a dospívání jsem se díky tomu cítila méněcenná, moje sebevědomí bylo na bodu mrazu.

Přemýšlela jsem, jak bez zakoktání někoho pozdravit nebo si třeba koupit jízdenku. Nadávala jsem si, byla jsem smutná, vyčnívala z kolektivu. Nejen koktáním, ale i velikostí, protože jsem dlouho byla o hlavu větší než všechny mé spolužačky a většina spolužáků. 

Abych dokázala přežít, utíkala jsem do svého světa, který tvořila hudba a pohyb. Díky tomu jsem zjistila, že jsou i oblasti, ve kterých jsem přes své koktání šťastná a že moje tělo mě nikdy nezklame, pokud mu budu naslouchat. 

Ve dvaceti jsem si řekla “a dost”, tohle není život. Přijala jsem popostrčení ucházet se o místo lektorky tance ve velké taneční škole a začala učit. Začátky byly krušné, ale možná i díky tomu jsem si vytvořila šestý smysl pro to, jak jsou na tom se sebevědomím ostatní. 

Dokázala jsem z pohybu rozeznat, zda je člověk ve svém těle šťastný, zda v něm má ukryté staré bolesti, zda je plný stresu nebo naopak spokojený a uvolněný.

Začala jsem si všímat, jak mé lekce ženám pomáhají najít svou ženskost i sebevědomí, jak nachází vztah ke svému tělu. To se postupně odrazilo i ve všem ostatním v jejich životech.

Na začátku byly mnohé nevýraznými “šedými myškami” s o číslo větším oblečením, aby zakryly svou postavu, schoulené, bez výrazu. Postavily se vždy co nejdál od zrcadla a bály se na sebe podívat. 

Postupně rozkvétaly a po několika týdnech či měsících tu najednou stály ženy s rovnými zády, usměvavé, barevně oblečené v padnoucím oblečení, které jejich postavu naopak zvýrazňovalo a které se na sebe do zrcadla dívaly se zalíbením.

Tam někde započalo moje hloubkové studium sebevědomí. Studovala jsem tělo, pohyb i psychiku. Prošla jsem knihy, kurzy, vyšší odbornou i vysokou školu, učila se pozorováním. A postupně všechny své poznatky aplikovala také sama na sebe, když se mi po letech rozpadl vztah, krachlo podnikání, vyměnili se přátelé, když jsem se stala matkou a zažila velké vyčerpání hraničící s depresí

Všechna tato období mě opět vracela k tělu. K tomu, že sebevědomí nemůže být maska, kterou si nasadím a ukazuji druhým, ale musí to být podstata bytí. Propojení těla, mysli a duše. Proto jsem začala vytvářet systém, který dokáže každou ženu vrátit k sobě, do svého těla, ke své duši. A ten systém souvisí hlavně s pohybem a čtením signálů vlastního těla.

Vytvořila jsem sedm principů, které ženám pomáhají najít sebe ve smršti očekávání, obranných mechanismů a rolí, jež zastávají.

Tyto principy si nyní můžete ve zkrácené podobě rovnou stáhnout. Garantuji vám, že pokud je začnete ve svém životě prakticky využívat, vaše sebevědomí bude raketově růst. S každým krokem, s každým nádechem. 

(A jak to dopadlo s mým koktáním? Z času na čas se objeví, ale už mě neparalyzuje a lidé si ho většinou ani nevšimnou. Není potřeba řešit formu, důležitý je obsah.)

Sedmero sebevědomé ženy v pohybu

Stáhněte si sedmero a za pár minut už ho můžete začít praktikovat