Kdosi moudrý řekl, že „ve všem je buď strach nebo láska“.

Když jsem testovala, jak to s tímhle citátem je, zarazilo mě, jak moc je pravdivý. Ještě víc mě však zarazilo, jak moc má rozhodnutí, reakce a vlastně celý můj život ovládá strach. A to jsem si myslela, že v posledních letech vedu velmi spokojený život.

Začněme od okolí 

Zahlédnete televizi a v ní strachem naplněné zprávy, filmy, seriály, debaty, dokonce i vtipy. Otevřete noviny – totéž. Otevřete ženský časopis a začnete mít strach, že nejste dost IN, dost krásná, dost štíhlá nebo dost dobrá kuchařka, matka, manželka… žena. Díváte se kolem sebe a vidíte lidi, které pohání strach, aby měli dost peněz a uživili rodinu, aby se nerozhodli špatně, aby je manžel/ka neopustil/a, aby se něco zlého nepřihodilo dětem, aby se jim nesesypalo podnikání… a tak bych mohla pokračovat snad donekonečna.

Strach uvnitř

Nejhorší však je, že jsem si začala všímat toho, jak strach vede i moje kroky. Bojím se o své zdraví, tak studuji co jíst a nejíst a jsem rozladěná z toho, že doporučení nejsou jednoznačná. Nechávám se pohlcovat strachem z bakterií a virů, z toxinů, z těžkých kovů, ze záření, z nepořádku, z chaosu… Reaguji na lidi kolem sebe ne tak, jak to skutečně cítím, ale tak, jak to cítil někdo, kdo mi v dětství nacpal do hlavy vzorce o tom, co SE dělá nebo SE nedělá. Místo reakcí a rozhodování v aktuální situaci sebou tahám strachy z dětství a ty mi zrovna moc nepomáhají.

Co s tím

Netušila jsem, jak je těžké se v každodenních situacích zastavit a sama sebe se zeptat, jestli ta reakce, která se mi dere na povrch je ze strachu nebo z lásky. Učím se strach vnímat, vyhodnotit a poslat dál. Těch situací, kdy je skutečně prospěšný a burcuje mé smysly, je totiž minimum.

Strach v různé formě stojí za drtivou většinou fyzických i psychických nemocí a ničí naše životy jako psychická rakovina. Ta také vzniká ze životadárných buněk, které to však přepísknou a začnou ničit vše kolem sebe. A stejně jako rakovinu, strach porazíme jedině tím, že do něj napumpujeme hodně lásky a hlavně sebelásky. Zní to jako klišé, ale je to opravdu hluboká pravda.

Zkuste si také všímat strachu v sobě i kolem sebe. Třeba pochopíte, proč se rozčilujete, proč se vztekáte, proč jste smutné, proč nemůžete dosáhnout harmonie, po které tak moc toužíte.

O strachu si budeme povídat i ve FB skupině Revoluce ženskosti, můžete se k nám přidat 🙂

 

———-

Pro pravidelnou inspiraci se připojte k FB stránce Sebe Vědomá .

je lektorkou a mentorkou sebevědomé ženskosti a autorkou Ženského tance. Pomáhá ženám na cestě za sebevědomou ženskostí, která podporuje každý jejich krok.
Motto: „Žena, která je spokojená ve svém těle, tvoří zázraky.“