Blog, SebeVědomí

Hudba a tanec jako starověký lék na silné emoce

V pubertě jsem trávila skoro každý den posloucháním hudby, zpěvem nebo tancem jen tak doma po bytě. Někdy i několik hodin. Teprve dnes mi dochází, že to byl intuitivní a přirozený způsob, jak ukočírovat silné emoce, kterých jsem měla na rozdávání. Pozitivních i negativních.

Emoce jsou signál našeho těla a psychiky, který nám dává najevo, že hrozí nebezpečí nebo že nám něco nesvědčí. Nejsou nepřítelem číslo jedna, ač to tak někdy vypadá.

Jsou však životní období, kdy nám pěkně komplikují život a nevíme co s nimi. Máme pocit, že nedokážeme určit, co se nám snaží říct, že nás zaplavují, i když žádné nebezpečí nehrozí. Někdy jich je jednoduše moc. V tuto chvíli právě hudba a tanec mohou pomoci nejvíc.

Hudba byla u našich předků používána jako lék a tanec její účinky ještě umocňoval.

Hudba dokáže rozvibrovat každou buňku v těle tak, že rezonuje s ostatními. Najednou se hýbou všechny stejně a pulsují ve společném rytmu. Stejně jako při tanci.

Když se cítíme uvězněné ve smutku nebo ztrátě, pomůže uvolnit emoce do zvuků smutné skladby nebo písničky. Mám několik takových, u kterých jsem si ráda poplakala a najednou mi bylo mnohem lépe.

Když máme na někoho vztek a překypujeme hněvem nebo silou mnoha emocí, pomůže si pustit energickou hudbu a skákat, dělat akcenty, twistovat… prostě ze sebe tu energii dostat. Není pak potřeba být na někoho agresivní ať už fyzicky nebo třeba jen slovy.

Pak tu máme ještě zpěv, kdy hudbu tvoříme my samy svým tělem. V podstatě se v něm kombinuje uvolnění do oblíbené písničky i použití konkrétní písničky jako katalyzátoru emocí. Navíc ještě ladíme tělo na různé frekvence a pomáháme svým buňkám regenerovat. Samá pozitiva :-))

Naštěstí téměř neznám ženu, která by se neobklopovala hudbou nebo alespoň z času na čas si nezatančila. Bohužel však poslouchám často stesky typu „jsem levá“, „neumím tančit“, „neumím zpívat“ a podobně. Je smutné, že nás naše společnost zaměřená na výkon odstřihla od něčeho, co fungovalo po tisíciletí a jednoduše nám to pomáhalo dostat emoce pod kontrolu, abychom s nimi nezraňovaly sebe ani druhé.

 

Místo a čas si určitě najdete, i kdyby to bylo pět minut v posteli. Není potřeba velký prostor nebo hodně času. Každý pokus se počítá. Nějak se přeci začít musí :-))

 

Mým posláním je hledat, nacházet a informovat o možnostech zvyšování zejména ženského sebevědomí, sebedůvěry a sebeúcty.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *